- - = = Články | Akce | Fotoreporty | Links = = - -
Na Bagdád...

Druhá válka v Iráku je s největší pravděpodobnosí na spadnutí. Už za pár hodin asi budou padat bomby a umírat lidé. Je to skutečně nezbytné? Nebo si jen někdo potřebuje dokázat svou moc a sílu?

Saddám Hussajn má k demokratickému prezidentovi skutečně daleko. Na tomto faktu se téměř celý svět shoduje. Ale otázka, zda a jak ho odstavit od moci svět naopak rozděluje. Všichni jsme byli svědky diplomatických tanečků v Radě bezpečnosti OSN ohledně rezolucí proti iráckému režimu. Ale kdo má pravdu? G. Bush, který se rozhodl za každou cenu dodělat to, s čím začal před 12 lety jeho otec, nebo Francie či Německo, pro které je válka naprosto nepřijatelnou?

Zdá se, že pravda je jako vždy někde mezi. Saddám Hussajn je psychopat, který neváhal ani minutu s použitím chemických zbraní proti vlastnímu obyvatelstvu i proti sousednímu Íránu během krvavé války v letech 1980-88. Jeho vláda stála život miliony lidí, jeho odpůrci záhadně mizí, jsou zprávy o mučení a popravách politických vězňů.

V roce 1991 se rozhodl napadnout sousední Kuvajt, malou zemičku, neuvěřitelně bohatou na ropu, což vyvolalo celosvětovou vlnu odporu, která vyvrcholila operací Pouštní bouře, v níž mezinárodní koalice Iráčany z Kuvajtu vyhnala. Ti ovšem uplatnili taktiku spálené země a ničili při ústupu ropné vrty.

V Iráku v té době vypukla povstání odpůrců režimu, živená nadějí, ze vojáci OSN dorazí až o Bagdádu a svrhnou Saddáma. Ale vojáci se zastavili na iráckých hranicích a Saddám tato povstání utopil v krvi. OSN na Irák uvalila obchodní embargo a přikázala mu zničit chemické zbraně. Ale Irák se k tomu očividně moc neměl a v roce 1998 vyhnal inspektory, kteři měli na likvidaci nepovolených zbraní dohlížet, ze země. Ti se vrátili až loni, na základě tlaku vyvíjeného především Spojenými státy.

Zdálo by se tedy, že je potřeba Saddáma odstranit jakoukoli cestou. Jenže válka je zlo. Válka vždy nejvíc zasáhne nevinné obyvatele; lidské bytosti, které trpěly pod Saddámovou vládou budou trpět kvůli americkým bombách. Hrozí určité riziko, že si Spojené státy usurpují právo být světovým policajtem, říkat kdo co může a co nemůže. Což už ostatně činí. Jisté rozpaky také činí rozdílné postoje k Iráku a třeba Severní Koreji, která možná představuje v současnosti větší riziko nez Irák, protože s velkou pravděpodobností vlastni jaderné zbraně a asi jimi hodlá vydírat svět. Navíc to byly Spojené státy, kdo Saddáma podporoval a dodával mu zbraně v době, kdy válčil s Íránem (kterému dodával zbraně pro změnu Sovětský svaz).

O tom, co bude podniknuto proti Saddámovu režimu by měla rozhodnout Rada bezpečnosti OSN, ale ta je zablokována postoji dvou rozdílných názorových proudů a nezdá se, že by byla schopna v tuto chvíli jednat. Navíc tu jsou trpké zkušenosti z občanské války v bývalé Jugoslávii, kdy OSN byla schopná jen přihlížet tomu, jak se navzájem vyvražďují jednotlivá etnika této země.

Takže jak to je? Kdo má pravdu? Je válka oprávněná? Je vůbec nutná? Přiznám se, že nevím. Takže se budete muset rozhodnout sami...


- = 19.03.2003, Sine Nomine = -

Infokanál M-Y.CZ
© 2000 R.A., R.D., R.K., P.T. autorské podmínky